Obavy tohoto typu zaznívají v této diskuzi stále, od mnoha různých diskutujících. A s přímo nebo nepří......zobrazit celý příspěvek

 Obavy tohoto typu zaznívají v této diskuzi stále, od mnoha různých diskutujících. A s přímo nebo nepřímo vyjádřeným názorem, že ti lidé mi tím vadí. Ale tak to není, chyba není v těch ostatních, ale v tobě.

 Především nemá smysl nikoho posuzovat podle toho, co já si myslím, že si on myslí nebo co by možná mohl udělat. Jak to můžu vědět? Stejně tak přece mohu předpokládat, že se na mě kouká s obdivem "to je borec, tohle bych já nedokázal" a mělo by to úplně stejnou váhu, totiž nulovou.

 Samozřejmě ovšem každý, v jehož vzhledu nebo chování je cokoliv neobvyklého, přitahuje pozornost, lidi na něj koukají. Kdyby nekoukali, mohlo by mi zase vadit, že na mě kašlou a že jsem pro ně vzduch, a to by bylo možná ještě horší, ne?

 Zřejmě patříš k té stydlivější polovině lidstva. Na tom není nic divného ani špatného, nemůžeme být všichni stejní. Ale s tím studem je to tak: stydět se mám tehdy, když dělám něco špatného, co někomu nebo něčemu škodí. Ale objevit se bez bot na ulici nebo v obchodě přece není nic špatného, škodlivého, natož protizákonného, ale naopak je to prospěšná propagace něčeho, čím mohou i ostatní prospět svému zdraví. Takže bych tu pozornost měl snášet ne se studem, ale s hrdostí!

 No jo, to je pěkná teorie, ale vlastním pocitům se jen těžko poroučí. Můžeš zkusit metodu začít polehoučku a postupně být čím dál drzejší. Prošel jsem se dneska po ulici a přežil jsem to? Tak zítra jdu do obchodu a uvidím, co to udělá. Někdo z kolemjdoucích si dodal odvahy, zeptal se "proč?" a nedokázal jsem jasně reagovat? Napříště si připravím odpověď (mně se nejlépe osvědčilo "to je schválně, je to příjemné i zdravé zároveň, zkuste to a uvidíte"), kterou je ovšem nutné dát se sebejistotou a přátelským úsměvem, jako že jsem potěšen tím, že mohu konečně někomu dobře poradit.

 Jestliže se ti podaří na sobě trochu takto zapracovat, pomůže ti bosování nejen od plochých nohou a podobných neduhů, ale budeš i psychicky odolnější a sebejistější, a to je možná ještě důležitější. Kdyby se to ale za žádnou cenu nedařilo, nezbude než bosovat jen v přírodě apod., kde stud nehrozí, za neustálý stres při této příjemné činnosti by to asi nestálo. Velmi se ale přimlouvám za tu první možnost a věřím, že se to dá zvládnout.

 Vím o čem mluvím, taky jsem s tím měl dřív trochu problém, ale snad už to mám chválabohu za sebou.

 Držím palec nejen tobě, ale všem ostatním, kteří mají podobné pocity.

 MG

 ......zobrazit celý příspěvek

 Dříve? Bosé nohy byly akceptovatelné leda tak u vody anebo u opravdu malých dětí. Jinak to bylo nehorázné. Bosé nohy byly stále spojovány s chudobou. Bos mohl chodit nějaký bezdomovec na tom "odporném kapitalistickém západě", ale bosý člověk vůbec nezapadal do obrazu socialistického člověka a "socialistických výdobytků". Navíc dospělý člověk (myslím opravdu 18 let a výše) už byl podezřelý jako i jiné alternativní způsoby, vymykající se bičem udržovanému stádu (to je to slovo, které tak rád používáš, ale ve skutečnosti ani nevíš, co to opravdu znamená), jako např. dlouhé vlasy nebo i obyčejné džíny. Takový člověk byl prostě označkován jako chuligán, a neotravovali ho jen esenbáci, ale věř tomu, že mu to opravdu velice vysoké procento (obrovská většina) toho stáda dalo sežrat.

 V porovnání s tím nářky, že dnes tě jednou za dlouhý čas nějaký exot otravuje blbými kecy, jsou opravdu směšné.

 Dále osobním pozorováním jsem též v té době vídával spoustu lidí bosky a nejenom v Praze.

 Například zde je staré známé video z roku 2009.Ten člověk neměl na sobě v té době boty 40 let,tedy s bosou chůzí začal v roce 1969 a bylo mu bylo 19 let.

 http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/doporucujeme/cely-rok-chodi-muz-z-vysociny-bos-boty-ani-nema.html

 Dále jsem z různých diskuzních for vyčetl,že to tehdy,zejména v 60-tých jelo.Dokonce někde nějaký diskutér psal,že se sám divil tomu,že to tehdy soudruzi nezakázali.Asi to bude o osobních zkušenostech,možná si žil ve "špatném" místě,které bylo vůči tomuhle kritické.

 Jinak i v praxi jsem se setkal s Tvými řekněmě sounázorovci,kteří se divili tomu,že před rokem 89 se chodilo bosky.Dále z vyprávění vím,že na některých školách byly skutečně problém džíny a ještě větší ty "máničky".Myslím ale,pokud se nemýlím,že tyhle problémy byly jen v určitém období,během 80-tých let se to trochu uvolnilo,možná,jak kde.

 Co se týká toho období po revoluci tak ještě na začátku 90-tých let se skutečně bosky často chodilo.Jenže potom čím dál víc ovlivňovala společnost komerce,skoro každý chtěl být moderní po vzoru západu a lidi se mezi sebou "trumfovali" kdo má na sobě větší a lepší značku oblečení,přístrojů v domácnosti a pod.Logicky vzato,do tohoto období nějaká bosá chůze z principu nemůže zapadat,neboť by to byl symbol sociální slabosti,což byl tehdy výsměch.

 Tak Pája opět nezklamal a hned se musí pochlubit, že vůbec nic nepochopil. Chyba opravdu není v době, ale v tobě. Jestliže tě, Pájo, stresuje, že člověk oblečený trochu jinak než je v kraji zvykem zcela přirozeně poutá pozornost nebo že by ......zobrazit celý příspěvek

 Tak Pája opět nezklamal a hned se musí pochlubit, že vůbec nic nepochopil. Chyba opravdu není v době, ale v tobě. Jestliže tě, Pájo, stresuje, že člověk oblečený trochu jinak než je v kraji zvykem zcela přirozeně poutá pozornost nebo že by si dokonce někdo možná mohl pomyslet něco o houmlesech, tak si proboha obuj kecky a bude klid. Za ty nervy to přece nestojí.

 Bosé nohy v našem kraji zvykem nejsou už tak asi od začátku minulého století a ještě nějaký čas nebudou, jestli vůbec někdy. Zlaté rybky už jsou všechny vylovené. Jediná cesta je postupná trpělivá propagace, jejíž součásti je i osobní příklad. A ten, kdo cestu osobním příkladem více nebo méně prošlapává, by měl vědět, do čeho jde a možná by si mohl přečíst i článek nad touhle diskusí.

 Meditace nad tím, zda v jiné době byla tolerance menší nebo větší, jsou celkem zbytečné - žijeme tady a teď. A stavět to politicky už je úplný nesmysl - soudruzi měli kdysi úplně jiné starosti než hlídat, jak je kdo oblečen. Ano, možná že někdy zazněla z úst tehdejších představitelů nějaká kritika na adresu mániček. To byl ovšem příznak, že se neorientují - "mánička" znamenala sympatie k hippies a hipíci byli přece nepřátelé kapitalismu.