2.8 | Pro a proti z hlediska zdravotního hygienického estetického společenského ekonomického |
U toho, kdo často chodí bos a prostředí si úzkostlivě nevybírá, kůže na chodidlech rozhodně nevypadá jako "růžová dětská prdelka". Je prostě trochu hrubší a trochu tmavší, než je u nás zvykem. Nedá se to dost dobře umýt, protože je to "barvení ve hmotě". Ruce fyzicky pracujícího člověka se také dají na první pohled rozeznat od rukou "úředníka". Někdo to považuje za slušivé, ale víc asi bude těch, kteří to cítí jako hendikep. Jak to vidíte vy? | |||
Mnoho lidí se trápí deformacemi svého nosu, uší nebo jiných orgánů, které jsou většinou jen domnělé nebo tak nepatrné, že si jich všimnou pouze oni sami. Naši dospívající spoluobčané by o tom mohli mnoho vyprávět. Ale zdeformované palce a malíčky nohou ani očividně zborcená klenba neodradí od celodenního pobytu na vysokých podpatcích ženu, pro kterou je její krása alfou i omegou jejího života. O mužích nemluvě - ti tohle neřeší vůbec. Jejich nohy jsou přece z principu ošklivé, ať vypadají jakkoliv, a mají je stejně zcela schované v botách. Tak o co jde. |
O něco lepší je to v okrajových čtvrtích, jako třeba Lesná, Bystrc, Kohoutovice apod. Naopak už celkem vhodné je to v přilehlých lesoparcích, třeba Kohoutovická obora, nebo lesích na severních okrajích Brna. Úplně nejlepší je to za hranicemi města v lesích kolem Líšně, Bílovic, Lesné, Řečkovic i Bystrce a v rekreační oblasti kolem brněnské přehrady a dál za město na venkov. Nohy se tam mnohem měně špiní a daleko více vstupuje faktor spojení s přírodou přes bosé nohy a nalezení vnitřní harmonie a jednoty s přírodou a její mnohem intenzivnější vnímání. Bohužel v lesích jsem potkal bosých lidí minimum a je to velká škoda, protože právě tam je optimální prostředí pro bosou chůzi. Nohy tam šlapou po rúzných podkladech, občas i po broucích a mravencích, šlapky se spiní minimálně a je to vůbec nejzdravější prostředí pro bosou chůzi. Pokud půjdete bosí přírodou, nikdo tam nebude na vás koukat přes prsty, maximálně jako na lidi s alternativním myšlením a to je v pohodě, nebudete za burana ani homeles, ale za přírodního člověka a holka za vílu, co nám přišla připomenout, že není špatné romanticky snít v každém věku.