rss-diskuze
BOSKY a NABOSO
- zpět na úvod
Měli jste někdy ruku nebo nohu v sádře? Pak si jistě pamatujete na pocit, když vám tu sádru sundali. Každý dotyk na náhle obnaženou kůži byl podivný a trochu nepříjemný. Podobně se cítí ten, kdo stále chodí v botech a najednou si je zuje. Pro začátečníka je každý povrch mimo trávníku nebo pískové pláže nepříjemný. Chodidla jsou citlivá, ví o každém kamínku. Má tendenci pečlivě vybírat rovnější místa, mává přitom rukama a celkově připomíná provazochodce na laně.
A hlavně musí pořád myslet na to, že nemá boty.
Postupně si ale zvykáme a dokážeme chodit docela normálně na stále náročnějším terénu. Ostrým kamenům se sice vyhýbáme, ale děje se to nějak samo, aniž bychom na to museli myslet. Nepotřebujeme mít oči stále upřené pod nohy.
Při tom přivykání ani tak nejde o zesílení kůže na chodidlech, ale hlavně o posílení příslušných svalů.
Není třeba trénovat příliš intenzivně, ale hlavně často. Přehnaná intenzita je kontraproduktivní: jestliže vyrazíme na dlouhý výlet po ostrém štěrku a ještě na to nemáme, jsou výsledkem pouze puchýře, které nám znepříjemní několik dalších dní. Slabší povahy by mohly i odradit.
I pro trénovaného člověka bude ale šlápnutí na větší špičatý kámen vždycky nepříjemné, i když se mu obvykle umí intuitivně vyhnout snad i potmě.
Nejlepší asi je ten trénink pojednat tak, že spojíme příjemné s užitečným: nevynecháme žádnou příležitost, kdy nemusíme povinně mít boty, ale jakmile to začne být nepříjemné, necháme pokračování na příště.
30.9.2007 MG
Komentáře k článku:
Vložit nový komentář
vyhledávání ->
Počet komentářů: 8 Řazení příspěvků podle: pořadí vložení (nejnovější je poslední) (přepnout na řazení podle vláken -> )
Zobrazit stránku: [ 1 ] [ 2 ]
 | Jak na to Náročný terén Zima Stydím se Metodika turistiky |
Měli jste někdy ruku nebo nohu v sádře? Pak si jistě pamatujete na pocit, když vám tu sádru sundali. Každý dotyk na náhle obnaženou kůži byl podivný a trochu nepříjemný. Podobně se cítí ten, kdo stále chodí v botech a najednou si je zuje. Pro začátečníka je každý povrch mimo trávníku nebo pískové pláže nepříjemný. Chodidla jsou citlivá, ví o každém kamínku. Má tendenci pečlivě vybírat rovnější místa, mává přitom rukama a celkově připomíná provazochodce na laně.
A hlavně musí pořád myslet na to, že nemá boty.
Postupně si ale zvykáme a dokážeme chodit docela normálně na stále náročnějším terénu. Ostrým kamenům se sice vyhýbáme, ale děje se to nějak samo, aniž bychom na to museli myslet. Nepotřebujeme mít oči stále upřené pod nohy.
Při tom přivykání ani tak nejde o zesílení kůže na chodidlech, ale hlavně o posílení příslušných svalů.
Není třeba trénovat příliš intenzivně, ale hlavně často. Přehnaná intenzita je kontraproduktivní: jestliže vyrazíme na dlouhý výlet po ostrém štěrku a ještě na to nemáme, jsou výsledkem pouze puchýře, které nám znepříjemní několik dalších dní. Slabší povahy by mohly i odradit.
I pro trénovaného člověka bude ale šlápnutí na větší špičatý kámen vždycky nepříjemné, i když se mu obvykle umí intuitivně vyhnout snad i potmě.
Nejlepší asi je ten trénink pojednat tak, že spojíme příjemné s užitečným: nevynecháme žádnou příležitost, kdy nemusíme povinně mít boty, ale jakmile to začne být nepříjemné, necháme pokračování na příště.
30.9.2007 MG
Komentáře k článku:
Vložit nový komentář
vyhledávání ->Počet komentářů: 8 Řazení příspěvků podle: pořadí vložení (nejnovější je poslední) (přepnout na řazení podle vláken -> )
Zobrazit stránku: [ 1 ] [ 2 ]
25.9.2016 10:20 Zuzana: Re: Jak na to - náročný terén 
Ahoj. Len teraz som si všimla odpoveď :). Som okres Rim. Sobota a stale úspešne bez topánok. Klepkanie po čele trošku ustalo, ale príchodom chladnejších dní znova začína hahaaaa. Ale uz som bola aj obutá. Ráno a to dva razy. A minule som bola v BA a tam na mňa všetci kukali akoby to nikdy nevideli. A ja som sa smiala aký rozruch taká Zuzka spôsobila :) a potom som zablúdila a dve hodiny naboso absolvovala hľadanie miesta kam som sa mala dostať. Po tých blavackych pichľavých chodníkoch. Jaaaaaj. Ale dopadlo to super. Krásne bosé dni :)
27.9.2016 11:14 Juro: Re: Jak na to - náročný terén
Zuzana: To je fajn že sa opäť nešiel bosonožec aj na Slovensku :) koľko máš rokov? ja mám 23 a som z okolia Trenčína. prepáč ak sa veľmi zaujímam, ale to preto že na Slovensku je nás málo. Čo Ťa k tomu viedlo alebo inšpirovalo že si odložila botky? :) topánky nneosíš vôbec ani so sebou? :)
2.10.2016 7:45 Zuzka: Re: Jak na to - náročný terén
Ahoj Juraj. Ja mam 41 rokov a som od Rim. Soboty. A nenosim topánky so sebou. Vždy som sa vyzuvala ked sa dalo a tak som si pred dvomi rokmi klikla chodza na boso, este do toho rada pozerám JarduDuseka a zostala som bosa....