BOSKY a NABOSO - zpět na úvod

Extrém   Vyberte téma:      Skleněný koberec       Tanec na žhavém uhlí      Sníh

Tanec na žhavém uhlí (Firewalk)
Ani v tomhle není žádná magie, i když to tak na pohled vypadá. Poprvé jsem to zkusil už před lety a od té doby jsem to i naučil pár lidí, včetně několika dětí. "Naučil" ale není správný výraz, spíš to byla mírná dopomoc k přesvědčení, že to jde. Zase je třeba trochu vědět, jak na to.

Především je nutné správně připravit "taneční parket". Nejsnazší je to na konci táboráčku, který dohasíná. Když už oheň nehoří a uhlíky červeně žhnou, rozhrne se do roviny. Vrstva nesmí být moc tlustá, aby se nohy nebořily, shora to opravdu pálí. A hlavně to musí být jen uhlíky ze dřeva, žádné hřebíky, tavící se plasty ani nic jiného!!! Já vím, že slušní lidé do ohně odpadky neházejí, ale ohniště v kempech si leckdo plete s popelnicí. Rozžhavený hřebík je sice určitě sterilní, ale funguje jako značkovací železo (jednou si jedna dívka takhle "našla" v popelu zapomenutý korunkový uzávěr lahve a pak měla několik dní na chodidle namalované takové to zubaté kolečko, naštěstí jí to jinak nic neudělalo a mohla se s tím chlubit jako trofejí).

Vtip je v tom, že dřevěné uhlí špatně vede teplo a má malou tepelnou kapacitu. Jestliže je doba dotyku chodidla s uhlím dostatečně krátká, kůže se nestačí ohřát na teplotu, která by ublížila. Je možné poskakovat, tančit, maximálně snad i svižně jít. Jestliže ale necháme nohu položenou třeba jen vteřinu, spálíme se.
Pozor: vlhkost nepomáhá, naopak škodí. Někde jsem četl, že ten princip spočívá v tom, že se vytvoří vrstvička páry, která zabrání přímému styku s uhlíkem, asi jako když kápne voda na rozžhavený plát kamen, tak chvilku jezdí na polštáři z páry. Nevěřte tomu! Když do toho půjdete s mokrýma nohama třeba jen od rosy, můžete se opařit. Suchá kůže na chodidlech lépe tepelně izoluje než mokrá.

Nejlepší je začínat postupně s tím, že při problémech můžeme kdykoliv přestat (ale nevzpomínám si, že by to někdo opravdu vzdal):

1. Ještě při hořícím ohni protáhnout ruku s roztaženými prsty skrz plamen. Každý zná, že to jde, nikdo se toho nebojí. Současně to ale upevní vědomí, že když se to udělá příliš pomalu, pálí to. Totéž pak není problém udělat i nohou.
2. Když je taneční parket připravený, začneme tím, že jednou nohou jen mírně krátce dupneme třeba i na chladnější okraj. Nepálí to. Postupně zvyšujeme intenzitu i dobu dotyku, až k pocitu podobnému pití horké kávy - tím zjistíme, co smíme a co už ne.
3. Teď už zbývá jen přeskákat parket s došlápnutím plnou vahou. Napoprvé je to psychicky dost náročné. Když se někdo nemůže odhodlat, docela pomáhá vzít ho za ruku a "jdeme spolu: raz dva tři teď".

Můžete se spálit?Ano. Když to děláte nešikovně:

• kůže na chodidlech i netrénovaného člověka tohle bez problémů přežije. Jiné partie ale ne - především se nesmí zaklesnout oharek mezi prsty! Když je vrstva uhlíků moc vysoká a nohy se do ní boří, může také uhlík zůstat položený shora na noze.
• jakmile se člověk trochu "oprskne" a zjistí že to jde, má tendenci přitvrzovat především tím, že jde pomaleji. Když to přežene, spálí se. Pomalu to asi opravdu možné není. Proto je taky vhodnější výraz "tanec" než "chůze".

Každého to fascinuje. Adrenalinové sporty mi nic neříkají a tohle jsem provozoval už mnohokrát, a přesto se mi pokaždé předtím zrychlí tep. Je to docela příjemné. Zkuste to, třeba se i o sobě něco dozvíte. Držím vám palce (i na rukou).
11.11.2009 MG
Komentáře k článku: Vložit nový komentář vyhledávání ->

<- skrýt    Vyhledávání příspěvků
Název obsahuje:	Datum od	do:
Autor:       ( bez)			Vyhledat

Počet komentářů: 3    Řazení příspěvků podle: pořadí vložení (nejnovější je poslední) (přepnout na řazení podle vláken -> )

---

---

---

---