Na delší procházky nosím v kapse záchranné "ponožkoboty". Letos jsem je potřeboval jen jednou (ani nebyl sníh a teplota lehce nad nulou), když se ani po asi půl hodině "nenastartovalo topení" a zima vítězila. Když se nedaří, nemá cenu to lámat přes koleno. Dělá se to přece proto, že to příjemné, i když i ten adrenalin v tom asi taky hraje roli.
Nechci tu opakovat, co jsem napsal v sekci Extrém, ale zdůrazním nutnost pohybu. Když ne běh, tak alespoň svižná chůze. Tady se asi nedá mluvit přímo o tepelné pohodě, samozřejmě že to studí, ale musí být dostatečný krevní oběh i v prstech.
Jak dlouho trvá, než se člověk vytrénuje? Nevím. Určitě je to individuální, záleží taky na tom, jak často se to dělá. Důležité je přidávat jen postupně a vnímat tělo, které si řekne, jak na tom je. Známé (asi Zátopkovo?) "když už nemůžeš, tak přidej" se pro tohle vůbec nehodí.
Ještě pro úplnost: způsoby i motivace zvyšování tepelné odolnosti jsou různé. Dost populární je metoda hlubokého dýchání - Wim Hof: "Zastavte se, dýchejte a udělejte z chladu svého přítele a učitele!" (neuvádím zdroje, vyhledání "Wim Hof" jich dá spousty).
Kryoterapie: Galja Kutereva z Kyjeva těžce onemocněla, dostala se z toho působením kryoterapie:
youtube-Sněguročka (dá se tam zapnout ruské titulkování)
Ivanna Krasnosilska (Ukrajina, Černigov) se k tomu dostala přes jógu. Je aktivní na YouTube a Facebooku, např.
www.youtube.com/watch?v=sZ-e18YD16I,
www.youtube.com/watch?v=q-2dKKWoSnQ,
www.youtube.com/watch?v=PuN3hoE0fCs,
www.youtube.com/watch?v=5ErwqePygSY
www.facebook.com/watch/?v=347681305829859
Držím palce!
MG