rss-diskuze 2.2 | Ostatní Spasí bosí svět? Vývojová stadia Tělesná výchova Nejde o perverznosti Chvála bosonohým Wikipedia Proč chodím bosky? |
Přezutí do hodin tělesné výchovy:
Máš dvě možnosti. Buď vhodnou sportovní obuv, do tělocvičny zásadně čistou a nepoužívanou nikde venku. Nebo se zout a cvičit zcela bosky.
Ta volba je na tobě, nikdo tě nenutí, není-li k tomu zvláštní důvod s ohledem na druh cvičení, abys byl obutý nebo bosý. To, že tě nikdo nenutí ale neznamená, že ti nikdo nic nedoporučuje.
Možná od rodičů nebo skrze nějaký časopis dostaneš radu, aby ses obouval. Obutí chrání tvé prsty před nakopnutím, chodidla před ušpiněním, choulostivého před nachlazením. Máš jistotu, že nestoupneš na nějaký připínáček, nezadřeš si třísku, je to ochrana před šířením nějakých kožních přenosných problémů. Určité malé riziko tu opravdu je, a pokud jej nechceš podstoupit, obouvej se.
Ale měl bys také vědět, že boty tě o hodně připravují, a že to malé riziko může znamenat spoustu jiných zdravotních kladů, příjemných pocitů a poznání.
Bosé nohy se rychle otuží, chodidla aktivizují přirozený cit, svaly na nich se posílí, fungovat začnou energetické dráhy spojující chodidla s vnitřními orgány tvého těla. To má vliv i na činnost mozku a intelektové schopnosti! Časem se pokožka na chodidle stane odolná proti puchýřům, bosé nohy se nepotí, informace vysílané do mozku automaticky podporují správné držení těla a rovnováhu pohybu. Kdo chodí bos, začne časem také o různých věcech kolem sebe přemýšlet jinak – citlivěji, méně sebestředně a sobecky.
Toto poznání mne vede k tomu, abych vás ke cvičení naboso sice nijak nenutil, ale povzbuzoval vás k němu. Nemusíte se tedy obávat, že bych vás hodnotil hůře jen proto, že se vám nechce vzdát se práva na pohodlí svých bot, to ani v nejmenším. Pomáhat k odvaze vzdát se tohoto pohodlí však budu.
Zingy 13.3.2004
Komentáře k článku:
Vložit nový komentář
vyhledávání ->Počet komentářů: 1 Řazení příspěvků podle: pořadí vložení (nejnovější je poslední) (přepnout na řazení podle vláken -> )
V 1. a 2. třídě jsme chodili do malého sálku, tam byl koberec a cvičili jsme všichni v ponožkách...
Ve 3. třídě jsme přešli do klasické velké tělocvičny a mohli jsme si buď koupit sálovky a nebo cvičit bosky.......zobrazit celý příspěvek
V 1. a 2. třídě jsme chodili do malého sálku, tam byl koberec a cvičili jsme všichni v ponožkách...
Ve 3. třídě jsme přešli do klasické velké tělocvičny a mohli jsme si buď koupit sálovky a nebo cvičit bosky. V ponožkách se smělo už jen výjimečně, kdo si sálovky zapomněl. Většina kluků si sálovky koupila, asi 4 nebo 5 z nás se rozhodlo pro bosé nohy... Ale i mnoho z těch, kteří sálovky měli, tak někdy bosí cvičili, zejména třeba na jaře a v září, když bylo teplo. Takže nezřídka nás bylo na hodině bosých klidně 10-15, výjimečně asi i víc... A tak to pak už pokračovalo až do devítky jen s minimálními změnami... Kluků co by ani jednou necvičili bosky bylo fakt jen pár. A i v ostatních ročnících to bylo vcelku podobné, ačkoliv specificky v tom našem nás chodilo bosky asi o něco víc.
Já jsem cvičil bosky od té 3. třídy vždycky, sálovky jsem za celých 7 let vůbec neměl. A nikdy mi ani trochu nepřišlo, že bych je potřeboval.
Oproti tomu teď jsem na gymplu a tady necvičí bosky vůbec nikdo. Já jsem v prváku váhal, jestli mám cvičit dál normálně bosky nebo si koupit sálovky, ale nechtěl jsem být v novém kolektivu divnej, tak jsem si nakonec ty sálovky koupil.
Jak jsem byl zvyklej cvičit výhradně bosky, tak to byl teda obrovskej nezvyk, a přišlo mi, jak kdybych některé věci o těláku dělal poprvé... Teď jsem si teda na ně už celkem zvyknul, ale stejně mi přijde bosé cvičení teda mnohem pohodlnější...
Měl jsem zůstat v prváku rovnou bosej. Ty sálovky jsou fakt na nic... Letos na jaře se chci vrátit k bosým nohám a třeťák a čtvrťák dodělat už zase komplet bosky...