No v prvom rade je to vec zvyku. My skúsení bosonožci tak chodíme už bez väčších problémov. Musíš na to ísť postupne, aby si pokožka na tvojich chodidlách zvykla, že už ju nič "nechráni" a že sa musí začať spoliehať len sama na seba. Tým pádom ti postupne zosilnie. Najlepšie je preto začať......zobrazit celý příspěvek

No v prvom rade je to vec zvyku. My skúsení bosonožci tak chodíme už bez väčších problémov. Musíš na to ísť postupne, aby si pokožka na tvojich chodidlách zvykla, že už ju nič "nechráni" a že sa musí začať spoliehať len sama na seba. Tým pádom ti postupne zosilnie. Najlepšie je preto začať na jar, keď ešte nie je tak horúco. Ale dá sa aj v lete, ale skôr v tie chladnejšie dni alebo tak ku večeru, keď už to tak nepáli. Vtedy sú tie chodníky veľmi príjemné aj pre začaitočníka. Ja chodím bosý skoro všade, a horúci asfalt mi už nerobí problém. Rozumné by bolo, keby si si spočiatku nosil so sebou nejakú záložnú obuv. Keď budeš potrebovať, tak sa proste obuješ. A keď potom budeš na mieste, kde si myslíš, že to v pohode dáš, tak sa zasa vyzuješ. Žabky schováš aj do batohu, alebo ich ponesieš aj v ruke. Chce to aspoň pár týždňov aktívneho nácviku, potom už môžeš skúšať nechávať obuv doma. Uvidíš že to v pohode zvládneš. Hlavne sa nenechaj odradiť, lebo je so naozaj skvelé. :) o pár dní si v pohode.

Tomáši, vítej v komunitě bosonožců. Doufám, že se brzy uzdravíš a že tě tenhle nepříjemný zážitek neodradí.

 Téma horkého asfaltu by si asi zasloužilo svojí kapitolu v sekci "jak na to". Jsem celkem zkušený bosochodec (téměř) 24/7, tanec na žhavých uhlících, štěrk atd. celkem bez problémů. Ro......zobrazit celý příspěvek

Tomáši, vítej v komunitě bosonožců. Doufám, že se brzy uzdravíš a že tě tenhle nepříjemný zážitek neodradí.

 Téma horkého asfaltu by si asi zasloužilo svojí kapitolu v sekci "jak na to". Jsem celkem zkušený bosochodec (téměř) 24/7, tanec na žhavých uhlících, štěrk atd. celkem bez problémů. Rozpálený asfalt ale úplně nezvládám, a nevěřím, že se to dá nějak zásadně natrénovat. Naštěstí situace, kdy to opravdu nejde, je jen pár bezmračných dní v létě a jen v poledních hodinách. A ten asfalt musí být nový, černý jako bota.

 Jestliže se chystám na výlet, kde se dá čekat delší cesta za těchto podmínek, beru si s sebou "záchranné boty" - postačí i děravé ponožky "na odpis", které se vejdou do kapsy. Letos jsem je musel použít dvakrát.

 Jak to, že na žhavých uhlících se chodit dá a na rozpáleném asfaltu ne? Asfalt, i když je mnohem chladnější (až 60-70 °C proti 500 °C žhnoucí uhlík), má podstatně větší tepelnou vodivost a doba dotyku s uhlíky je velmi krátká.

 Několik tipů:

  - chodníky ve městě mají kamenné obrubníky, které rozpálené nejsou

  - bílé čáry na přechodu jsou chladnější než asfalt mezi nimi

  - jedna strana ulice bývá alespoň částečně ve stínu

  - kratší úsek rozpáleného asfaltu se dá přeběhnout

  - nesmí se zůstat stát, viz Tanec na uhlících

  - pokud je asfaltová cesta v přírodě, bývá na okrajích tráva nebo smetí

 Ještě pro zajímavost příspěvek z německé diskuze na Hobby-barfuss:

 Přeji brzké uzdravení

 MG

 

Ahoj, horúci asfalt je podľa mňa na začiatok dosť extrémny, ale príde mi to trochu podobné, ako v lete pri mori s pieskom. Ten je tiež cez obed, keď pečie slnko, horúci a dlho na ňom nevydržím, ale nájde sa dosť ĺudí, ktorí po ňom pobiehajú bosí a nespália sa. A pochybujem, že doma trénujú na horúco......zobrazit celý příspěvek

Ahoj, horúci asfalt je podľa mňa na začiatok dosť extrémny, ale príde mi to trochu podobné, ako v lete pri mori s pieskom. Ten je tiež cez obed, keď pečie slnko, horúci a dlho na ňom nevydržím, ale nájde sa dosť ĺudí, ktorí po ňom pobiehajú bosí a nespália sa. A pochybujem, že doma trénujú na horúcom asfalte. Akoby základná odolnosť chodidla bola aj pri netrénovaných ľuďoch rozdielna. Ja napríklad aj napriek snahe trénovať horúci asfalt ani piesok nezvládam, rovnako nezvládam ani sneh a teploty blízke nule. Po lese však prejdem aj po horšej kamienkovej ceste bez problémov. Podobne jeden môj známy tiež horúci asfalt a sneh natrénovať nedokáže. Ale poznám osobne iného bosochodca, čo veselo chodí v lete po horúcich chodníkoch a v zime má limit do -9°. Zrejme si musí každý spoznať svoje možnosti a riadiť sa tým :)

Tady to zřejmě souvisí s tím, že bosochodci mají už kůži na chodidlech přizpůsobenou, v podstatě mozolnatou, a proto reagují i na rozpálený povrch lépe, chodidla mají odolnější. Pro začátek třeba chodit buď v trávě či hlíně, či jen na chodnících, které jsou ve stínu a vždy chodit jen tak dlouho, dokud to není nepříjemné.

Děkuji za odpovědi a slova povzbuzení. Vypadá to, že budu větší citlivka, než jsem si myslel. Zatímco vy jste kolektivně usoudili, že jsem se popálil o asfalt, já jsem ve skutečnosti celou dobu chodil pouze po betonových plochách a chodnících dlážděných šedými kvádry, čili po hodně světlých površích......zobrazit celý příspěvek

Děkuji za odpovědi a slova povzbuzení. Vypadá to, že budu větší citlivka, než jsem si myslel. Zatímco vy jste kolektivně usoudili, že jsem se popálil o asfalt, já jsem ve skutečnosti celou dobu chodil pouze po betonových plochách a chodnících dlážděných šedými kvádry, čili po hodně světlých površích... Ale je pravda, že to bylo "moje poprvé" a zrovna bylo poledne, takže to pro nohy musel být opravdu šok :-) Mezičasem jsem si koupil na míru vyrobené barefoot sandále, protože jsem se dočetl, že to je vhodný mezikrok na cestě od botonožce k bosonožci. Jakmile se puchýře zahojily, začal jsem chodit v těch sandálech. Ideální to ale není, docela mě bolí paty z toho, jak s nima narážím s každým krokem na tvrdý povrch místo na měkkou podešev. Musí se tento způsob chůze "přes patu" nějak aktivně odučit nebo to správné zdravé chození nějak "přijde samo"?