Tohle vůbec neřešte. Jev, který je poměrně vzácný bývá přijímán s nedůvěrou. Jev opakující se periodicky se stane standardem. Jinak řečeno - musíte počítat s tím, že Vás váš bratr bude zpočátku považovat za úplného pitomce, možná si vyslechnete i nějaké poznámky, ale jak Vás uvidí podesáté už mu to ......zobrazit celý příspěvek

Tohle vůbec neřešte. Jev, který je poměrně vzácný bývá přijímán s nedůvěrou. Jev opakující se periodicky se stane standardem. Jinak řečeno - musíte počítat s tím, že Vás váš bratr bude zpočátku považovat za úplného pitomce, možná si vyslechnete i nějaké poznámky, ale jak Vás uvidí podesáté už mu to ani nepřijde a popadesáté to bude považovat za samozřejmé. Jen musíte požívat zdravý selský rozum. Vám by se taky nelíbilo, kdyby Vám někdo dupal zablácenýma nohama po koberci. Když spolu půjdete do hospůdky nebo na fotbal a bude chtít abyste se obul, obujte se. Je docela dost možné, že si nakonec bude sundávat boty taky.

Ano souhlasím s tím, že se musí postupně. Já osobně jsem začal kolem domova a v místech s málo lidmi (buď lokalita s málo lidmi nebo čas - brzy ráno, večer apod.) Postupě se člověk více osmělý bude bosky častěji (já osobně chodím bosky již stále). Ze začátku je nutné se připravit na reakci lidí - vě......zobrazit celý příspěvek

Ano souhlasím s tím, že se musí postupně. Já osobně jsem začal kolem domova a v místech s málo lidmi (buď lokalita s málo lidmi nebo čas - brzy ráno, večer apod.) Postupě se člověk více osmělý bude bosky častěji (já osobně chodím bosky již stále). Ze začátku je nutné se připravit na reakci lidí - většinou se jen podivují. Osobně jsem se nesetkal s žádnou vyloženě negativní reakcí (a to už chodím bosky šestým rokem).

 V tomhle ale musíte myslet více na sebe než na okolí, tj. že pro Vás je to příjemné a ostatním to může být fuk. Někteří lidé se budou ptát, co Vás k tomu vede - chodit bosky. U mě to bylo jednoduché - mě se vzpamatoval imunitní systém a zbavil jsem se permanetní rýmy. Navíc vždy tvrdím, že to působí proti stresu - což je pravda.

 Okolí (rodina, přátelé) si zvyknou relativně rychle. Co se týče ostatních cizích lidí - co si myslí je jejich věc a Vám to může být jedno. Navíc pokud budete slušně oblečen, pak to připívá k tomu, že si lidé nemyslí nic špatného.

 Já osobně jsem ve svém okolí (rodinném, pracovním a v místě bydliště resp. tam, kde často působím) již dobře znám. V době korona, kdy se lidi pod rouškama skoro nepoznávali - mě poznali vždy hned (stačilo kouknout na nohy :-)), ale já je nepoznával. To bylo docela komické. Ano, bosé nohy pak budou Vašim poznávacím znamením, budete "více vidět" - více vystoupíte z anonymity davu a na to je potřeba si zvyknout.

 Někde se totiž bude říkat - "jo ten, co chodí bosky" nebo něco podobného.

 ještě jedna praktická věc - jak již bylo naznačeno v jiných příspěvcích - je nutné vyřešit problém návštěv a apod. abyste druhým nezpůsobovali problémy. Já osobně to řeším tak, že pokud vím, že k někomu jdu, beru si do kapsy ponožky a kde se jiní zouvají z bot, já si obouvám ponožky. Doma, protože si nechci stále během dne mýt nohy, nosím krosiny (jinak by mě žena hnala). Nohy si pak umývám, když vím, že už ven nepůjdu.

 Nebojte se chodit bosky, takových lidí je už víc a časem budete překvapen, kolik lidí Vám bude fandit. Spousta jich je jako Vy - chtějí bosky chodit, ale bojí se (nebo stydí).

Mám také jednu věc, která Vám může pomoci. Když už se osmělíte chodit bos mezi lidmi, třeba ve městě, můžete spočátku boty nosit viditelně v ruce. Bude to něco, jakoby jste ostatním říkal: "Právě jsem se vyzul, vidíte, a kdykoliv se zase mohu obout". Bude to pro Vás jako taková malá berlička. Jeden můj kamarád, který o mňe už věděl, že mám sklony být bosochodcem, sa mi tehdy, kdy jsem si ty boty nesl v ruce, dobromyslně smál, že jsem alibista. Mňe tehdy ty boty v ruce pomáhali. V současnosti je už nechávám doma a bos si dojdu třeba i pro pas.

Tiež som to videl podobne, nosiť si obuv v ruke, akože "nech ľudia vidia, že ju pri sebe mám," ale človek má potom tendenciu sa rýchlo obuť, keď tuší väčšiu koncentráciu ľudí alebo keď má vojsť niekam do budovy. Takto sa tej úzkosti proste nezbavíš. Poznám to, kráčaš, kráčaš a povieš si: &......zobrazit celý příspěvek

Tiež som to videl podobne, nosiť si obuv v ruke, akože "nech ľudia vidia, že ju pri sebe mám," ale človek má potom tendenciu sa rýchlo obuť, keď tuší väčšiu koncentráciu ľudí alebo keď má vojsť niekam do budovy. Takto sa tej úzkosti proste nezbavíš. Poznám to, kráčaš, kráčaš a povieš si: "Tam za tým rohom sa už vyzujem" a zrazu prídeš tam, niekto ide oproti a tá smelosť ťa okamžite opustí. A to sa opakuje zakaždým. Preto je podľa mňa rozumnejšie si obuv nevziať vôbec. Chce to oveľa väčšie odhodlanie, ale keď už raz bosý odídeš z domu, nemáš už inú možnosť a kamkoľvek potom pôjdeš, musíš tam ísť bosý. Mne to takto pomohlo. Naozaj to chce veľké odhodlanie, ale keď sa na to dáš, prestaneš si klásť hranice, kam všade v ten deň pôjdeš bosý a kam nie, pretože si skrátka nemáš čo obuť a hlavne nebudeš sústavne odďaľovať ten moment, kedy sa vyzuješ, lebo už bosý si. Teraz som si uvedomil, že ja som spočiatku ani tak nemal problém kráčať po vonku bosý, ale hanbil som sa pred ľuďmi vyzuť. Keď som sa ale predsa len odhodlal, cítil som sa síce trocha nesvoj, byť bosý, ale bol som rád, že ten moment vyzutia mám už za sebou. Teraz sa už sám zo seba smejem, že som sa hanbil takej hlúposti. Ale ak naozaj ešte pociťuješ potrebu mať obuv pri sebe, nos si ju radšej v ruksaku. Vtedy nikto nevie, či ju máš alebo nie a keď Ťa náhodou niekto osloví, že prečo si bosý, čo sa určite občas stane, tak jednoducho povieš, že si sa pred chvíľou vyzul a že obuv si si odložil do ruksaku, aby si ju neniesol v ruke. Ten pocit úzkosti je len v tebe. Jednoducho musíš prijať samého seba ako bosého človeka, a potom to už bude pre teba úplne prirodzené. Prajem Ti veľa šťastia, pretože tento bosý životný štýl je jednoducho super. Verím, že sa rýchlo osmelíš. Budeš sa potom cítiť oveľa lepšie, uvidíš.

Ahojte. Ja som začínal s bosovaním v lese. tam som sa vyzul a tenisky som si niesol v ruke, no v začiatkoch som sa tiež veľmi hanbil a akonáhle som niekoho v diaľke zbadal som sa ihneď obul. Z obavy že je to niekto kto ma pozná a ako mu to vysvetlím, čo si o mne pomyslí a podobne. Neskôr som nosil s......zobrazit celý příspěvek

Ahojte. Ja som začínal s bosovaním v lese. tam som sa vyzul a tenisky som si niesol v ruke, no v začiatkoch som sa tiež veľmi hanbil a akonáhle som niekoho v diaľke zbadal som sa ihneď obul. Z obavy že je to niekto kto ma pozná a ako mu to vysvetlím, čo si o mne pomyslí a podobne. Neskôr som nosil so sebou batoh a tenisky som si dal tam a trénoval som odolnosť voči okoliu a obul som sa až pri ceste domov. Trvalo to pár rokov kým som nabral odvahu, až som si jedného dňa povedal že skúsim ísť bosý už z domu a nebrať žiadnu obuv. Ten pocit bol neopísateľne krásny a odvtedy už obuv so sebou nosím iba občas :) bosý chalan: z akej časti SK si? Zo Slovenska jen ás tu málo :/