Pro a proti z hlediska zdravotního hygienického estetického společenského ekonomického |
"Jo, to tak, abych se pořezal o střepy nebo si do nohy vrazil hřebík..." Riziko úrazu, které odrazuje mnoho lidí, je skutečně větší, než když jsme obutí. Při bližším pohledu však zjistíme, že:
Na rozdíl od všeobecné představy, že nejvíc hrozí pořezání čímkoliv, je nejčastějším úrazem "ukopnutý palec" nebo záludně zapíchnutý malinký trn, který jsme neodstranili, protože o něm v té chvíli ani nevíme. Subjektivní pocit člověka, který je na boty zcela zvyklý a najednou si je zuje, je ovšem něco jako "nahý v trní". Z toho si ale nic nedělejte, to brzy přejde. | |||
O tom, že chůze naboso je prospěšná fyzickému, ale i psychickému zdraví bylo napsáno mnoho a většinou s tím každý souhlasí. Ten souhlas je bohužel většinou formulován jako "ano, ale..." - tak trochu to připomíná souhlas kuřáka s varováním ministra na krabičkách cigaret. Asi by nebylo správné tvářit se tady, že jsme chytřejší než doktoři. Proto jen několik odkazů na povolanější prameny. Jsou většinou anglické. V češtině zdrojů moc není, a pokud jsou, zmiňují se o negativním vlivu nevhodné obuvi na ploché nohy u dětí. Zajímavé je, že celkem ve shodě konstatují tyto skutečnosti: - výskyt ploché nohy v naší republice je u novorozenců nepatrný, ale u dětí školního věku velmi výrazný - tudíž tato vada není vrozená, ale získaná. - výskyt ploché nohy v zemích, kde se boty nenosí (Indie, atd...), je velmi výrazně menší. - veškerá u nás prodávaná dětská obuv musí mít zdravotní atest. Jestliže je tohle všechno pravda, pak tzv. "nevhodná obuv" je každá. www.unshod.org/pfbc/pfmedresearch.htm www.barefooters.org/medicine/ |
Ale letos jsem byl opět v Řecku (podruhé bos). Přílet byl kolem 15. hodiny do Heraklionu. Před budovou letiště byl tak rozpálený beton parkoviště, že jsem na tom také nedokázal stál moc dlouho (kůže to bez problémů vydržela - nespálila se, ale teplo bylo tak velké, že to zkrátka nešlo vydržet a musel jsem přejít do stínu). Jinak, jak již bylo řečeno, pláž (kamínková) byla také dost rozpálená (kolem poledne), že jsem po ní musel chodit velmi krátce (přeběhnout nebo dělat malé kroky rychle za sebou, aby kontakt s povrchem byl jen krátký).
Jinak musím říci, že kůže na chodidlech není vůbec tvrdá (jak si někdo myslí), ale jen je tužší a houževnatější - dost odolná vůči poranění.
Jinak všem bosochodcům přeji další příjemné zážitky při bosování.
Jinak puchýře jsem na nohách ještě......zobrazit celý příspěvek
Jinak puchýře jsem na nohách ještě neměl.
Také jsem na tom letišti přešlapoval, ale beton byl fakt tak rozpálený sluncem, že to vůbec nepomáhalo. Pláž byla kamínková a kamínky se dokáží pěkně rozpálit. Písek není tak hrozný, protože se stále přesýpává, ale kamníky ne a tak jsou jak horká plotna. Ale i tak jsem boty nepoužíval - pokud to bylo k nevydržení, tak jsem to buď přeběhl, nebo dělal krátké a rychlé kroky, takže ty rozpálené kamínky nestihly působit.
Bosky chodím prakticky všude a není problém - spousta lidí si už zvykla a neřeší to. Na ples nebo na pohřeb bych pochopitelně bosky nešel - zkrátka jsou místa, kam se bosky nechodí. Zajímavý byl nákup kalhot v obchodě, kde se prodává společenský oděv (v práci nosím kalhoty, košili a někdy i sako). I zde to prodavačky přešly a neřešily to (asi chtěli prodat :-) - oblečení nebylo zrovna nejlevnější).
Protože chodím stále bos, nelze chodit přes patu, jak se chodí v botech. Došlap je na vnější část paty a vnější došlapovou část plosky chodila. V podstatě je na obě části došlap naráz. Nijak jsem se tomu nevěnoval - nohy na tento způsob přešly automaticky, protože jinak to nejde - má na to ale asi vliv chození 24/7 naboso, protože nohy pak nic jiného neznají a přizpůsobí se.