rss-diskuze | Pro a proti z hlediska zdravotního hygienického estetického společenského ekonomického |
 |
"Jo, to tak, abych se pořezal o střepy nebo si do nohy vrazil hřebík..." Riziko úrazu, které odrazuje mnoho lidí, je skutečně větší, než když jsme obutí. Při bližším pohledu však zjistíme, že:
Na rozdíl od všeobecné představy, že nejvíc hrozí pořezání čímkoliv, je nejčastějším úrazem "ukopnutý palec" nebo záludně zapíchnutý malinký trn, který jsme neodstranili, protože o něm v té chvíli ani nevíme. Subjektivní pocit člověka, který je na boty zcela zvyklý a najednou si je zuje, je ovšem něco jako "nahý v trní". Z toho si ale nic nedělejte, to brzy přejde. | ||
 | O tom, že chůze naboso je prospěšná fyzickému, ale i psychickému zdraví bylo napsáno mnoho a většinou s tím každý souhlasí. Ten souhlas je bohužel většinou formulován jako "ano, ale..." - tak trochu to připomíná souhlas kuřáka s varováním ministra na krabičkách cigaret. Asi by nebylo správné tvářit se tady, že jsme chytřejší než doktoři. Proto jen několik odkazů na povolanější prameny. Jsou většinou anglické. V češtině zdrojů moc není, a pokud jsou, zmiňují se o negativním vlivu nevhodné obuvi na ploché nohy u dětí. Zajímavé je, že celkem ve shodě konstatují tyto skutečnosti: - výskyt ploché nohy v naší republice je u novorozenců nepatrný, ale u dětí školního věku velmi výrazný - tudíž tato vada není vrozená, ale získaná. - výskyt ploché nohy v zemích, kde se boty nenosí (Indie, atd...), je velmi výrazně menší. - veškerá u nás prodávaná dětská obuv musí mít zdravotní atest. Jestliže je tohle všechno pravda, pak tzv. "nevhodná obuv" je každá. www.unshod.org/pfbc/pfmedresearch.htm www.barefooters.org/medicine/ |
Komentáře k článku:
Vložit nový komentář
vyhledávání ->Počet komentářů: 46 Řazení příspěvků podle: pořadí vložení (nejnovější je poslední) (přepnout na řazení podle vláken -> )
Zobrazit stránku: [ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] [ 4 ] ... [ 10 ]
Karol a Pawel Sokal tam podrobně popisují metodiku a výsledky experimentů, zkoumajících vliv "uzemnění" na řadu různých biologických faktorů. Mimo jiné je tam také uvedeno, že popisovaný blahodárný vliv na diabetes se týká pouze diabetu 2.typu, což je dost podstatná informace pro ty, kteří by chtěli něco takového vyzkoušet.
Pokud nejsou výsledeky Sokalových experimentů zcela vymyšlené, jednalo by se o dost závažný objev. V takových případech je obvyklé, že experimenty zopakuje jiný nezávislý tým, který výsledky potvrdí nebo vyvrátí. Netvrdím, že nic takového neexistuje, ale poctivě jsem hledal a nenašel.
Nenašel jsem nikde ani žádný originální pramen, ze kterého čerpal český text v pasáži, která vysvětluje mechanismus účinku "groundingu" slaboulinkým proudem mezi tělem a zemí. K vyvrácení takového vysvětlení stačí středoškolská fyzika. Jestliže to tedy skutečně funguje, pak asi poněkud jinak.
Ještě musím pro úplnost připomenout, že v mnoha pramenech je diabetikům důrazně doporučováno, aby byli stále obutí (i v interiéru), protože "vedlejším efektem" diabetu je zhoršené hojení i drobných poranění.
Osobne sa mi to nikdy nepodarilo :) Maximalne som na druhy den trocha soplil, ale na dalsi den to bolo uz uplne v poriadku. Ale to sa mi stalo len po dlhsej prestavke, cize po zime.
Není divu, že se tomu organismus přizpůsobí a nohy jsou pak na sebemenší chlad velmi choulostivé.
Naštěstí lze tento stav snadno napravit postupným otužováním. Zdůrazňuji "postupným", viz Jak na to - zima
Na připomínky typu "nachlazení" už mám standardní odpověď: "taky mě zábly nohy, když jsem ještě nosil boty".