BOSKY a NABOSO - zpět na úvod
Ohodnoťte tento článek 1Pro a proti
z hlediska   zdravotního      hygienického      estetického      společenského      ekonomického      

   
  "Jo, to tak, abych se pořezal o střepy nebo si do nohy vrazil hřebík..."
Riziko úrazu, které odrazuje mnoho lidí, je skutečně větší, než když jsme obutí. Při bližším pohledu však zjistíme, že:
  • závažnost následků, které případně hrozí, je nesrovnatelně menší než u mnoha jiných běžných činností (doprava, více či méně adrenalinové nebo i jen rekreační sporty, amatérská oprava střechy nebo elektroinstalace na chalupě,...)
  • rozbité lahve, prkna s trčícími hřebíky nebo pohozené injekční jehly vidíme opravdu jen zřídka, a když už, tak na ně nešlápneme ani botou
Samozřejmě, tady je řeč o běžném civilním prostředí. Chodit naboso na stavbě je ale podobné, jako si vyjet na motocyklu bez helmy.
Na rozdíl od všeobecné představy, že nejvíc hrozí pořezání čímkoliv, je nejčastějším úrazem "ukopnutý palec" nebo záludně zapíchnutý malinký trn, který jsme neodstranili, protože o něm v té chvíli ani nevíme.
Subjektivní pocit člověka, který je na boty zcela zvyklý a najednou si je zuje, je ovšem něco jako "nahý v trní". Z toho si ale nic nedělejte, to brzy přejde.

   
O tom, že chůze naboso je prospěšná fyzickému, ale i psychickému zdraví bylo napsáno mnoho a většinou s tím každý souhlasí. Ten souhlas je bohužel většinou formulován jako "ano, ale..." - tak trochu to připomíná souhlas kuřáka s varováním ministra na krabičkách cigaret.
Asi by nebylo správné tvářit se tady, že jsme chytřejší než doktoři. Proto jen několik odkazů na povolanější prameny. Jsou většinou anglické. V češtině zdrojů moc není, a pokud jsou, zmiňují se o negativním vlivu nevhodné obuvi na ploché nohy u dětí.
Zajímavé je, že celkem ve shodě konstatují tyto skutečnosti:
- výskyt ploché nohy v naší republice je u novorozenců nepatrný, ale u dětí školního věku velmi výrazný - tudíž tato vada není vrozená, ale získaná.
- výskyt ploché nohy v zemích, kde se boty nenosí (Indie, atd...), je velmi výrazně menší.
- veškerá u nás prodávaná dětská obuv musí mít zdravotní atest.
Jestliže je tohle všechno pravda, pak tzv. "nevhodná obuv" je každá.

www.unshod.org/pfbc/pfmedresearch.htm
www.barefooters.org/medicine/
 

Komentáře k článku: Vložit nový komentář vyhledávání ->
<- skrýt    Vyhledávání příspěvků
Název obsahuje:   Datum od     do: Nápověda - zadání časového rozmezí
Autor:       ( bez)  
Počet komentářů: 41    Řazení příspěvků podle: pořadí vložení (nejnovější je poslední) (přepnout na řazení podle vláken -> )
Zobrazit stránku: [ 1 ]   ... [ 4 ]  [ 5 ]  [ 6 ]  [ 7 ]  [ 8 ]   ... [ 9 ]  


10.6.2018 20:19   Ide o zvyk:      Re: Kde se stala chyba?!         
No v prvom rade je to vec zvyku. My skúsení bosonožci tak chodíme už bez väčších problémov. Musíš na to ísť postupne, aby si pokožka na tvojich chodidlách zvykla, že už ju nič "nechráni" a že sa musí začať spoliehať len sama na seba. Tým pádom ti postupne zosilnie. Najlepšie je preto začať......zobrazit celý příspěvek
No v prvom rade je to vec zvyku. My skúsení bosonožci tak chodíme už bez väčších problémov. Musíš na to ísť postupne, aby si pokožka na tvojich chodidlách zvykla, že už ju nič "nechráni" a že sa musí začať spoliehať len sama na seba. Tým pádom ti postupne zosilnie. Najlepšie je preto začať na jar, keď ešte nie je tak horúco. Ale dá sa aj v lete, ale skôr v tie chladnejšie dni alebo tak ku večeru, keď už to tak nepáli. Vtedy sú tie chodníky veľmi príjemné aj pre začaitočníka. Ja chodím bosý skoro všade, a horúci asfalt mi už nerobí problém. Rozumné by bolo, keby si si spočiatku nosil so sebou nejakú záložnú obuv. Keď budeš potrebovať, tak sa proste obuješ. A keď potom budeš na mieste, kde si myslíš, že to v pohode dáš, tak sa zasa vyzuješ. Žabky schováš aj do batohu, alebo ich ponesieš aj v ruke. Chce to aspoň pár týždňov aktívneho nácviku, potom už môžeš skúšať nechávať obuv doma. Uvidíš že to v pohode zvládneš. Hlavne sa nenechaj odradiť, lebo je so naozaj skvelé. :) o pár dní si v pohode.

12.6.2018 2:05   MG:      Re: Kde se stala chyba?!         
Tomáši, vítej v komunitě bosonožců. Doufám, že se brzy uzdravíš a že tě tenhle nepříjemný zážitek neodradí.
Téma horkého asfaltu by si asi zasloužilo svojí kapitolu v sekci "jak na to". Jsem celkem zkušený bosochodec (téměř) 24/7, tanec na žhavých uhlících, štěrk atd. celkem bez problémů. Rozpále......zobrazit celý příspěvek
Tomáši, vítej v komunitě bosonožců. Doufám, že se brzy uzdravíš a že tě tenhle nepříjemný zážitek neodradí.
Téma horkého asfaltu by si asi zasloužilo svojí kapitolu v sekci "jak na to". Jsem celkem zkušený bosochodec (téměř) 24/7, tanec na žhavých uhlících, štěrk atd. celkem bez problémů. Rozpálený asfalt ale úplně nezvládám, a nevěřím, že se to dá nějak zásadně natrénovat. Naštěstí situace, kdy to opravdu nejde, je jen pár bezmračných dní v létě a jen v poledních hodinách. A ten asfalt musí být nový, černý jako bota.
Jestliže se chystám na výlet, kde se dá čekat delší cesta za těchto podmínek, beru si s sebou "záchranné boty" - postačí i děravé ponožky "na odpis", které se vejdou do kapsy. Letos jsem je musel použít dvakrát.
Jak to, že na žhavých uhlících se chodit dá a na rozpáleném asfaltu ne? Asfalt, i když je mnohem chladnější (až 60-70 °C proti 500 °C žhnoucí uhlík), má podstatně větší tepelnou vodivost a doba dotyku s uhlíky je velmi krátká.
Několik tipů:
- chodníky ve městě mají kamenné obrubníky, které rozpálené nejsou
- bílé čáry na přechodu jsou chladnější než asfalt mezi nimi
- jedna strana ulice bývá alespoň částečně ve stínu
- kratší úsek rozpáleného asfaltu se dá přeběhnout
- nesmí se zůstat stát, viz Tanec na uhlících
- pokud je asfaltová cesta v přírodě, bývá na okrajích tráva nebo smetí
Ještě pro zajímavost příspěvek z německé diskuze na Hobby-barfuss:
Přeji brzké uzdravení
MG

14.6.2018 9:23   Lubo:      Re: Kde se stala chyba?!         
Ahoj, horúci asfalt je podľa mňa na začiatok dosť extrémny, ale príde mi to trochu podobné, ako v lete pri mori s pieskom. Ten je tiež cez obed, keď pečie slnko, horúci a dlho na ňom nevydržím, ale nájde sa dosť ĺudí, ktorí po ňom pobiehajú bosí a nespália sa. A pochybujem, že doma trénujú na horúco......zobrazit celý příspěvek
Ahoj, horúci asfalt je podľa mňa na začiatok dosť extrémny, ale príde mi to trochu podobné, ako v lete pri mori s pieskom. Ten je tiež cez obed, keď pečie slnko, horúci a dlho na ňom nevydržím, ale nájde sa dosť ĺudí, ktorí po ňom pobiehajú bosí a nespália sa. A pochybujem, že doma trénujú na horúcom asfalte. Akoby základná odolnosť chodidla bola aj pri netrénovaných ľuďoch rozdielna. Ja napríklad aj napriek snahe trénovať horúci asfalt ani piesok nezvládam, rovnako nezvládam ani sneh a teploty blízke nule. Po lese však prejdem aj po horšej kamienkovej ceste bez problémov. Podobne jeden môj známy tiež horúci asfalt a sneh natrénovať nedokáže. Ale poznám osobne iného bosochodca, čo veselo chodí v lete po horúcich chodníkoch a v zime má limit do -9°. Zrejme si musí každý spoznať svoje možnosti a riadiť sa tým :)

23.6.2018 9:59   Petr:      Re: Kde se stala chyba?!         
Tady to zřejmě souvisí s tím, že bosochodci mají už kůži na chodidlech přizpůsobenou, v podstatě mozolnatou, a proto reagují i na rozpálený povrch lépe, chodidla mají odolnější. Pro začátek třeba chodit buď v trávě či hlíně, či jen na chodnících, které jsou ve stínu a vždy chodit jen tak dlouho, dokud to není nepříjemné.

29.7.2018 22:21   Tomáš R.:      Re: Kde se stala chyba?!         
Děkuji za odpovědi a slova povzbuzení. Vypadá to, že budu větší citlivka, než jsem si myslel. Zatímco vy jste kolektivně usoudili, že jsem se popálil o asfalt, já jsem ve skutečnosti celou dobu chodil pouze po betonových plochách a chodnících dlážděných šedými kvádry, čili po hodně světlých površích......zobrazit celý příspěvek
Děkuji za odpovědi a slova povzbuzení. Vypadá to, že budu větší citlivka, než jsem si myslel. Zatímco vy jste kolektivně usoudili, že jsem se popálil o asfalt, já jsem ve skutečnosti celou dobu chodil pouze po betonových plochách a chodnících dlážděných šedými kvádry, čili po hodně světlých površích... Ale je pravda, že to bylo "moje poprvé" a zrovna bylo poledne, takže to pro nohy musel být opravdu šok :-) Mezičasem jsem si koupil na míru vyrobené barefoot sandále, protože jsem se dočetl, že to je vhodný mezikrok na cestě od botonožce k bosonožci. Jakmile se puchýře zahojily, začal jsem chodit v těch sandálech. Ideální to ale není, docela mě bolí paty z toho, jak s nima narážím s každým krokem na tvrdý povrch místo na měkkou podešev. Musí se tento způsob chůze "přes patu" nějak aktivně odučit nebo to správné zdravé chození nějak "přijde samo"?